|
|
Mitochondrial dysfunction in brain tumors
Rollerová, Kateřina ; Vaňátko, Ondřej (vedoucí práce) ; Zobalová, Renata (oponent)
Mozkové nádory jsou jednou z nejzávažnějších patologií centrálního nervového systému. Jsou agresivní a jejich léčba je velmi obtížná kvůli citlivosti nervového systému, přítomnosti hematoencefalické bariéry a vysoké rekurenci. Jedním z charakteristických znaků mozkových nádorů jsou mitochondriální dysfunkce. Mitochondrie se účastní esenciálních buněčných procesů, jako je produkce energie, redoxní a vápníková signalizace nebo regulace buněčné smrti. Strukturální a funkční abnormality, mutace v mitochondriálním genomu a další mitochondriální dysregulace mohou způsobit poruchy v různých buněčných procesech, jako je produkce reaktivních forem kyslíku, migrace, proliferace nebo regulace buněčné smrti, což vede ke zvýšené tumorigenezi. Cílem této práce je shrnout současné poznatky o mitochondriálních dysfunkcích v mozkových nádorech. Klíčová slova: mozkové nádory; mitochondrie; mitochondriální dysfunkce; Warburgův efekt; apoptóza; reaktivní formy kyslíku; isocitrátdehydrogenáza
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
|
|
Biogeneze krist vnitřní mitochondriální membrány
Efimova, Iuliia ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Petrů, Markéta (oponent)
Invaginace vnitřní mitochondriální membrány utvářejí kristy - důležitý strukturní a bioenergetický kompartment mitochondrií. Dlouhodobá pozorování ultrastruktury mitochondrií prokázala dynamiku krist, ale nevyjasnila mechanizmy jejich formování a stability. Tato práce shrnuje nové poznatky o molekulárních mechanizmech biogeneze mitochondriálních krist. Ty jsou konzervovány od hub až po savce, včetně člověka. Důraz je kladen na hlavní remodelační faktory: dimery F1Fo-ATP syntázy, MICOS komplex, OPA1 protein a kardiolipin. Jejich defekty vedou k významným změnám nejen na úrovni krist, ale také na úrovni mitochondrií, buněk a celého organizmu. S tím souvisejí různé patofyziologické stavy a lidská mitochondriální onemocnění. Detailnější výzkum biogeneze krist je proto velmi významný, nové poznatky by mohly napomoci v rozvoji léčby mitochondriálních poruch.
|
|
|
Mitochondriální dysfunkce a neurodegenerativní onemocnění
Novotná, Veronika ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Veronika Novotná Školitel: doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název: Mitochondriální dysfunkce a neurodegenerativní onemocnění Diplomová práce se zabývá mitochondriálními dysfunkcemi a neurodegenerativními nemocemi a je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá klasifikací neurogenerativních onemocnění a obecnou charakteristikou mitochondrií. Dále jsou popsány procesy oxidačního stresu, excitotoxicity, apoptózy a stručně popsán nervový systém. Druhá část se zabývá popisem mitochondriálních dysfunkcí u vybraných neurodegenerativnch onemocnění. Současné studie poukazují na souvislost mezi mitochondriálními dysfunkcemi a vznikem neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: excitotoxicita, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerativní onemocnění, zánik neuronu, oxidativní poškození
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
|
|
|
Intramembránové proteázy a jejich medicínský význam
Deylová, Anna ; Stříšovský, Kvido (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Intramembránové proteázy jsou membránové enzymy, které mají aktivní místo zanořeno pod povrch buněčné lipidové membrány a které štěpí ostatní membránové proteiny uvnitř jejich transmembránových domén. Podle svého katalytického mechanizmu se dělí na celkem čtyři rodiny - aspartátové, serinové (často nazývané rhomboidy), metaloproteázy a nejnověji popsané glutamátové. Štěpením uvnitř lipidové dvojvrstvy ovlivňují mnoho biologicky významných dějů jako je metabolizmus lipidů, buněčná proliferace či adheze, regulace vývojové signalizace, degradace signálních peptidů a obecně kontrola kvality membránových proteinů. Tato práce se zaměřuje především na jejich roli v různých původcích onemocnění a biologických mechanizmech spojených s patologickými ději. Jedná se především o Alzheimerovu chorobu, infekci jednobuněčnými parazity (Mycobacterium tuberculosis, Entamoeba histolytica a Plasmodium falciparum), maturaci viru hepatitidy C, Bunyamwera viru a viru prasečí chřipky a mitochondriální dysfunkce.
|
|
|
Mitochondriální dysfunkce a neurodegenerativní onemocnění
Novotná, Veronika ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Veronika Novotná Školitel: doc. MUDr. Josef Herink, DrSc. Název: Mitochondriální dysfunkce a neurodegenerativní onemocnění Diplomová práce se zabývá mitochondriálními dysfunkcemi a neurodegenerativními nemocemi a je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá klasifikací neurogenerativních onemocnění a obecnou charakteristikou mitochondrií. Dále jsou popsány procesy oxidačního stresu, excitotoxicity, apoptózy a stručně popsán nervový systém. Druhá část se zabývá popisem mitochondriálních dysfunkcí u vybraných neurodegenerativnch onemocnění. Současné studie poukazují na souvislost mezi mitochondriálními dysfunkcemi a vznikem neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: excitotoxicita, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerativní onemocnění, zánik neuronu, oxidativní poškození
|
|
|
Vliv redukční diety a farmakologických intervencí na metabolizmus tukové tkáně u pacientů s diabetes mellitus 2. typu a obezitou.
Gregová, Monika ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Žourek, Michal (oponent)
Obezita a diabetes mellitus 2. typu (DM 2. typu) patří mezi metabolická onemocnění se stále vzrůstající incidencí a prevalencí. V soustředěný na objasnění patofyziologických mechanizmů vedoucích k rozvoji těch onemocnění. Vedle faktorů vnějších, jakými jsou životní styl a skladba a množství přijímané klíčovou roli v včetně inzulínové rezistence (IR) a DM 2. typu tuková tkáň Cílem naší práce bylo hlouběji prozkoumat možnou úlohu recentně popsaného adipokinu omentinu a dále zhodnotit úlohu podkožní tukové tkáni (SCAT) a periferních monocytech (PM) při rozvoji inzulínové rezistence a diabetu u pacientů s Do studie bylo celkem zařazeno 118 jedinců rozdělených do 3 skupin: pacienti s diabetes mellitus 2. typu (T2DM), skupina pacientů s prostou obezitou (OB) a zdravé štíhlé stoupily několik typů intervencí - 2 až 3 týdny nízkokalorické diety (VLCD, denní příjem 600 kcal), program pravidelné fyzické aktivity nebo bariatrický výkon (laparoskopická tubulizace žaludku, laparoscopic sleeve gastrectomy, LSG). Dosažené výsledky poukazují na možnou spoluúčast nízkých sérových tělesnou hmotnost a metabolický profil pacientů může být částečně zprostředkován e ukázali, že pacienti s mají mitochondriální dysfunkci ve SCAT a částečně i v PM, přičemž VLCD nevedla zásadnímu zlepšení této dysfunkce. Intervence vedoucí ke zvýšení...
|
|
|
Biogeneze krist vnitřní mitochondriální membrány
Efimova, Iuliia ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Petrů, Markéta (oponent)
Invaginace vnitřní mitochondriální membrány utvářejí kristy - důležitý strukturní a bioenergetický kompartment mitochondrií. Dlouhodobá pozorování ultrastruktury mitochondrií prokázala dynamiku krist, ale nevyjasnila mechanizmy jejich formování a stability. Tato práce shrnuje nové poznatky o molekulárních mechanizmech biogeneze mitochondriálních krist. Ty jsou konzervovány od hub až po savce, včetně člověka. Důraz je kladen na hlavní remodelační faktory: dimery F1Fo-ATP syntázy, MICOS komplex, OPA1 protein a kardiolipin. Jejich defekty vedou k významným změnám nejen na úrovni krist, ale také na úrovni mitochondrií, buněk a celého organizmu. S tím souvisejí různé patofyziologické stavy a lidská mitochondriální onemocnění. Detailnější výzkum biogeneze krist je proto velmi významný, nové poznatky by mohly napomoci v rozvoji léčby mitochondriálních poruch.
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
|
host ::
RSS.